Doplňky pro diorama dělají z modelu výjev: dílky budov a ruin, desky s dlažbou a zdivem, bedny, sudy, kanystry, dopravní značení, dobové plakáty i hotové sady scenérie. Sortiment pokrývá měřítka od 1:12 po 1:144 a materiály od resinu a 3D tisku po leptaný plíšek, papír a samolepicí fólii. Níže si přečtěte, jak scénu naplánovat, v jakém pořadí jednotlivé vrstvy stavět a čím doplnit podklad, aby celek držel pohromadě.
Diorama je model zasazený do prostředí — kus ulice, polní cesta, rohová dílna, výsek letištní plochy. Doplňky jsou všechno, co tohle prostředí zaplní. Najdete tu stavebnice domů a ruin, panely cihlového zdiva, dlažby a střešní krytiny, úseky kolejiště, přepravní bedny a sudy, cestovní zavazadla, dopravní kužely a zábrany, podložky pod kola letadel, dobové plakáty i šablony pro nástřik stop a prasklin. Část dílků je odlitá z resinu, část vytištěná na 3D tiskárně, část vyleptaná z tenkého plíšku, část vytištěná na papíře nebo fólii.
Bedna, která v měřítku 1:35 vypadá přesvědčivě, by v měřítku 1:72 působila jako lodní kontejner. Dvě měřítka proto na jedné scéně nekombinujte ani u drobností. U vitrínové scény k letadlu většinou skončíte u měřítka 1:48, u figurkových a technických výjevů je domovským měřítkem právě 1:35.
Resin a 3D tisk drží ostré hrany a snesou podbroušení, jsou však lámavé a lepí se vteřinovým lepidlem. Leptaný plíšek, tedy fotoleptaný tenký kov, se používá na mříže, pletivo a žilky listů; ohýbá se za studena a před lakováním je nutné ho odmastit. Papírové tisky, tedy plakáty a dokumenty, se pokládají naředěným disperzním lepidlem a po zaschnutí zamatňují.
Dobrá scéna má jedno čitelné téma a hodně volné plochy: tři až čtyři výrazné prvky, zbytek povrch a stopy po provozu. Kdo zaplní podstavec až k hranám, dostane hromadu modelů bez příběhu.
Pokud začínáte, postavte scénu na pevném základu a až pak řešte detaily. Podložky pod modely dají dioramatu rám a zabrání kroucení, se kterým se u hotové scény už nedá nic dělat.