Obtisky pro diorama řeší všechno, co se na scéně musí dát přečíst: čísla a písmena ve velikostech od milimetru a půl, plné linie vodorovného značení, výstražné a technické tabulky, názvy ulic, kriedové nápisy na bednách, etikety na barelech a lahvích, loga nápojů i azbukové šablonové sady. Místo malování tenkou štětcovou špičkou nalepíte hotový nápis a scéna tím získá popisy, které by ručně vznikaly hodiny. Jak obtisky usadit, čtěte dál na stránce.
Obtisk je tisk na velmi tenké fólii, která se po změknutí ve vodě přenese na model a po zaschnutí splyne s povrchem. Na scéně jím vyřešíte věci, které se ručně malují velmi obtížně: číslo na dveřích, nápis na přepravce, etiketu, popisek skříňky, osovou linii na asfaltu nebo názvovou tabulku ulice. Vedle běžných vodou aktivovaných obtisků tu najdete i šablonové sady abecedy, kterými se nápis nastříká přímo, a kriedové značky napodobující ruční popis.
Na matný povrch obtisk nedosedne a pod fólií zůstanou vzduchové bubliny, které se po zaschnutí ukážou jako stříbrný závoj. Místo, kam obtisk půjde, proto přelakujte lesklým lakem a nechte zaschnout. Po usazení se celá plocha zamatní a hranice fólie zmizí.
Změkčovací vodička fólii uvolní, aby kopírovala nýty, prkna i spáry. Nanáší se po položení obtisku a nesmí se do ní zasahovat — vlhká fólie se trhá. Nechte ji pracovat a tlačte vzduch zpod obtisku teprve tehdy, až začne tvrdnout.
Čísla o výšce milimetru a půl se stříhají jednotlivě a usazují mokrým štětcem, nikoli pinzetou. U dlouhých linií platí, že je lepší nalepit je po kratších úsecích: celý pruh se při přenosu natáhne a výsledek už nesrovnáte.
Dobře usazený obtisk nemá být vidět jako nálepka, ale jako barva v povrchu. Když se vám to podaří, bude i obyčejná bedna vypadat jako kus výstroje — zbytek doladí materiály z scénických doplňků.