INK je řada tuší AK interactive, ve které vedle sytých barevných odstínů stojí celá pětice fluorescenčních tónů: modrá, zelená, žlutá, oranžová a magenta. Svítivé tuše se na modelu chovají jako průhledná barevná vrstva s neobvykle vysokou světelností, takže se používají na energetické prvky, plazmové zbraně, displeje a všude, kde má povrch působit, že září sám. Jak je položit, aby skutečně svítily, čtete dál.
Část nabídky tvoří klasické syté tuše: světlé dřevo, mahagon, karmín, lilek, kovářská červeň i dvě zelené v tónech od limetkové po žabí. Používají se stejně jako jiné tuše, tedy jako barevný filtr přes hotový nátěr. Druhou část tvoří fluorescenční tuše, které mají pigment s mnohem vyšší světelnou odezvou. Pod denním světlem působí nepřirozeně sytě a pod ultrafialovým zdrojem se rozsvítí. Svítivé tóny proto nemají místo na historické technice, zato na sci-fi strojích, herních modelech a dioramatech s podsvícením zastanou efekt, který se jinak dělá jen průsvitným plastem a diodou. Obě skupiny se přitom nanášejí stejnou technikou, mění se jen podklad, na který je položíte.
Svítivý pigment je průhledný, takže na tmavém základu zhasne. Plochu, která má svítit, proto nejdřív pokryjte bílou. Vhodné podklady jsou v kategorii surfacery a primery.
Nejpřesvědčivější výsledek dá kombinace: nejsvětlejší bod čistě bílý, kolem něj fluorescenční tuš ve dvou až třech vrstvách a na okraji přechod do okolní barvy. Bez tohoto odstupňování vypadá svítivá plocha jako nalepená barevná fólie.
Nefluorescenční odstíny se nanášejí silně naředěné a vrstvěně. Karmín a lilek dobře slouží na stíny látky, dřevní tóny na pažby, bedny a trámy. Víc o technice tónování najdete v kategorii The Inks.
Celou nabídku stejného výrobce, od krycích akrylů po kovové povrchy, si prohlédnete v kategorii barvy AK interactive.