Syntetické modelářské barvy, kterým se běžně říká emailové, jsou barvy na základě umělé pryskyřice ředěné technickým benzinem nebo lihovým ředidlem. Pod touto rubrikou ovšem leží i lakové řady na karoserie, které se ředí vlastním ředidlem — pojivo a ředidlo si proto ověřujte u konkrétní řady, ne podle názvu rubriky. Zasychají pomaleji než akryl, ale právě díky tomu se stírají do hladkého filmu bez tahů štětce a po vytvrzení drží na plastu velmi houževnatě. Najdete tu lahvičkové odstíny v číselných řadách, barvy pro železniční i automobilové modely a tóny pro vojenská schémata. Jak s nimi pracovat, čtete níže.
Syntetická barva má delší otevřený čas, takže se po nanesení sama srovná. Pro štětcovou práci je to velká výhoda: na křídle nebo na boku vagonu zůstane jednolitá plocha i bez stříkací pistole. Film je po vytvrzení pevný a snese další kroky stavby, včetně broušení hran a nanášení patiny. Vyměníte za to delší zasychání a nutnost pracovat ve větrané místnosti, protože ředidlo je organické rozpouštědlo.
Nabídka je rozdělená do řad podle zaměření. Letecká a vojenská schémata pokrývají odstíny Alclad II Enamel a číselné lahvičkové řady Tamiya Enamel 10 ml či Revell 14 ml. Pro železniční modely jsou tu barvy podle vzorníků RAL i ČSN v řadě MS Train Paints, pro automobilové karoserie pak Zero Paints.
Lesk není kosmetická drobnost, ale technický parametr. Matný povrch pohlcuje světlo a maskuje nedokonalosti, lesklý naopak všechno zvýrazní, zato je nutný pod obtisky. Pololesk je kompromis pro interiéry a výstroj. Zvolte lesk podle toho, co bude následovat, ne podle toho, jak má model vypadat na konci.
Štětcem zvládnete emaily bez ředění nebo jen s mírnou úpravou konzistence. Pro airbrush barvu naředíte tak, aby volně stékala, a stříkáte v tenkých vrstvách. Kombinace obojího je běžná: velké plochy pistolí, drobnosti štětcem.
Celý přehled toho, co se u nás pod barvením skrývá, od základů po patinu, je v nadřazené sekci modelářské barvy.