Ponorka je na stavbu úplně jiná úloha než hladinová loď. Tvoří ji dlouhý rotační trup, u kterého rozhoduje jediná věc — jak přesně slepíte obě poloviny. Spára podél celé délky je na hladké ploše vidět na první pohled a doladit ji později znamená brousit a tmelit celý trup znovu.
Zato nástaveb a drobných dílů je výrazně méně než u křižníku, takže model postupuje rychle. Práce se pak přesouvá tam, kde je u ponorek nejvíc vidět: do povrchu. Odlupující se barva, biologický porost pod vodoryskou a rezavé stopy kolem průlezů dělají z šedého trupu věrohodné plavidlo.
Měřítko 1:350 a 1:400 jsou u ponorek nejpraktičtější — model má rozumnou délku a dá se postavit do série vedle hladinových plavidel ve stejném měřítku. 1:700 je nejmenší volba, vhodná k doplnění svazu.
1:200, 1:144 a 1:72 dávají prostor pro nýty, průlezy a strukturu plátů. V 1:48 a 1:35 se objevují menší plavidla a sekce trupů, u kterých se dá řešit i interiér. Počítejte s délkou — dlouhý trup potřebuje místo a dobře nesené uložení.
Poloviny trupu slepte najednou a po celé délce, ne po částech — jinak se spára rozejde. Před lepením zkontrolujte, zda se obě poloviny v příčném průřezu skutečně kryjí; u dlouhých dílů bývají zkroucené a je potřeba je vyrovnat.
Pokud s ponorkami začínáte, zvolte 1:350. Krátký trup se slepí bez problémů a na práci s povrchem se naučíte dřív, než se pustíte do velkého měřítka, kde je každá chyba čtyřikrát větší.