Sběratelské modely lodí a ponorek řeší problém, který u plavidel vzniká vždycky — velikost. Zaoceánská loď v běžném modelářském měřítku by na poličku nešla, a proto se hotové modely dělají v drobných měřítkách jako 1:700, 1:1250 nebo 1:2000, kde letadlová loď měří kolem patnácti centimetrů a celá flotila se vejde na jednu polici. Nabídka zahrnuje hladinová válečná plavidla i ponorky, hotové a opatřené povrchovou úpravou, takže se nic nelepí ani nelakuje.
Spočítejte si to a logika je hned jasná. Ponorka dlouhá okolo osmdesáti metrů má v 1:700 asi jedenáct centimetrů, a právě v tomhle měřítku jsou tu ponorky zastoupené. Hladinová plavidla jsou naopak v ještě drobnějších měřítkách: křižník s délkou přes sto sedmdesát metrů vyjde v 1:1250 na necelých čtrnáct centimetrů a letadlová loď přes tři sta metrů v 1:2000 na necelých šestnáct. Tím se otevírá možnost, kterou větší měřítka nedávají: postavit vedle sebe několik plavidel a ukázat rozdíl ve velikosti a koncepci. Ještě drobnější měřítka jdou dál a dovolí sestavit celou skupinu. Výměnou za to mizí detail nástaveb — jemné zábradlí a radary jsou naznačené, ne vymodelované.
Hladinová plavidla žijí z nástaveb, výzbroje a letové plochy, takže u nich větší měřítko přináší víc. Ponorka je tvarově jednoduchá, a proto vypadá dobře i v drobném měřítku — tam se naopak ocení věrná silueta a čisté lakování trupu.
Pokud chcete porovnávat velikosti plavidel mezi sebou, držte jedno měřítko a nemíchejte. Smíšená vitrína vypadá jako chyba, i když každý model je sám za sebe dobrý.
Plavidlo s plným trupem potřebuje podstavec, aby stálo vodorovně. Drobné modely se dobře vystavují po několika na jedné podložce, kde působí jako formace.
Kdo chce plavidlo postavit sám, s vyvázaným lanovím a fotoleptanými detaily, najde nabídku v plastikových modelech lodí a konkrétně v lodích 1:700, které jsou pro flotilu nejpoužívanější. Podmořská technika ke stavbě je v modelech ponorek a v ponorkách 1:700. Zbývající skupiny hotových modelů najdete v sběratelských modelech.